Mařena

Sedíme v klubu. Potáhnu do sebe čerstvě ubalenou cigaretu. "Musíš to v sobě chvíli podržet" radí mi můj nový známý. Chci to vyzkoušet. Prý to je paráda. Já za sebe poprvé.

Dýmu je tu všude plno, pomalu na sebe nevidíme. Raději nevidět. Nechám si poradit a dým převaluji v ústech. Jako správný hulič. Čekám co bude. Potáhnu podruhé, potřetí, jsem mimo. Pitomě se směju. Všichni se pitomě smějeme. Tančím v dýmu. Vnímám jen sebe, trhané pohyby a blikající světla. Zakopnu, padnu k zemi. Čemu se pořád směju. Nevím jak dlouho to trvá. Jsem mimo realitu? Ztrácím zábrany. Hmmm, toto jsou účinky? Přehnala jsem to? Moc jsem to potáhla? Rychlý nástup, průběh, konec a prázdno. Urychlovač zábavy, nálady. Rychlá jízda a pak tupý výraz. Takže dáme další a další? Rychlovka, bez možnosti kontroly, vadí mi to...pro mě nic moc ... raději několik panáků ... S Tebou už holka zelená nechci nic mít, zhodnotím zážitek. Uběhlo několik desítek let. Prsty se mi kroutí, revma, artróza nebo všechno dohromady? V noci se budím bolestí. Ráno mám ztuhlý snad každý kloub, každou šlachu. Bolí chodit...sedět...ležet. Proti zvyšujícím se dávkám pilulek se naopak brání žaludek. Začarovaný kruh. Takhle už to dále nejde, unaveně vzdychám. Pátrám na internetu po Canabis, jíž jsem kdysi odsoudila...dozvídám se, že můj stav je k pousmání proti roztroušené skleróze, bolestem rakoviny. Musí strašně trpět. Ani si to nechci představit. I těmto nemocem mírní bolesti, léčí záněty. Alespoň částečně zkvalitňuje život s Parkinsonem, Alzheimrem. Uzřela jsem pro sebe naději. "Maruško promiň...kaju se. Tenkrát jsem netušila, že jsi vyrostla i pro jiné účely, než je "zhulení se" do němoty. Vyspělá civilizace, 21. století. Lidstvo zkoumá kdeco, ale nikdo dosud nevytáhl to nejlepší z marihuany? Divím se. Ale jo, jen THC nesmí překročit 0,3%. Aha, tak to moje první zkušební cigárko, hranici "ještě při smyslech" muselo těžce překročit, říkám si. A právě proto, odkud jinud by měl tento lék trpící dostat než z rukou lékaře. Pěkně v tabletách s přesným množstvím léčivých látek na konkrétní problém. A já bych nemusela trávit čas schováváním rostlinky v truhlíku před sousedem, s jejím sušením, s vyluhováním, vařením a výrobou čehokoliv co proti bolesti zabere, poléčí a mohla trávit čas skotačením úplně někde jinde. No každopádně jakékoliv ZNEUŽÍVÁNÍ ČEHOKOLI není o konopí, ani jiných rádoby pochutinách, ale jen o lidech. Mnozí zvolí dobrovolně cestu do pekla. A jestli se do něj dostane na pervitinu, alkoholu, pilulkách, hraním automatů či přežíráním je jeho věc. A někdy bohužel, mu v tom nic a nikdo nezabrání. Ale co s tím mám společného já, kterou "jen" strašně bolí klouby? Takže do doby než se "zdraví občané" na ministerstvu a dalších státních úřadech dohodnou, budou nuceni "nemocní občané" vzhledem ke svému mnohdy žalostnému stavu žít v tom, že porušují zákon, neboť jen těžko mohou tušit zda jejich rostlinka nepřesáhne povolených hodnot. .... potáhnu do sebe čerstvě ubaleného jointa. Podržím v plicích dým, převaluji v puse... ...a bolest...pomalu odchází...