Martina Poláková
Krásný den. Martina
- Počet článků 13
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2548x
Seznam rubrik
Martina Poláková
Bude válka?
běží kolem televizoru malá zakuklená postava v maskáčové výstroji. V rukou drží dárek od Ježíška, nejnovější model zbraně z dílen společnosti NERV
Martina Poláková
Čistě teoreticky...
kdybych po vzoru solidarity Islandských občanů ubytovala migranty trmácejících se přes celou Evropu u nás doma....
Martina Poláková
Striptérka VIP
Elen vystoupila z taxíku. Byla doma. Rozvalila se na sedačku. Prohlížela si poštu. Z poslední obálky vytáhla fotku klubu v Paříži s jedinou větou: „Copak v tom brlohu děláš, mrcho!“ . Zatmělo se jí před očima.
Martina Poláková
A co oni vlastně chtějí?
zeptal se mě syn po zahlédnutí muže v černém se zahaleným obličejem máchajícím mačetou nad hlavou klečícího muže v bílém ...
Martina Poláková
Však to jednou sama poznáš....
Dostala jsem takovou facku mezi futrama, že jsem druhou chytila ode dveří. "Mami však je jenom dvacet minut po půlnoci", zaostřila jsem na hodinky, lehce ovíněna, vracející se z vesnické zábavy. "Jdu skoro načas, ten autobus tam jezdí jednou za hodinu", zahučela jsem.
Martina Poláková
"Jako vole...?"
U večeře se na mě syn otočí a optá se: "Mami a co to bylo s tím prezidentem?", reaguje se zájmem na zprávy posledních dní. "Mluvil vulgárně" říkám. "To je jako sprostě?" "Jako vole?" zašeptal, aby tatínek neslyšel a spiklenecky na mě zamrkal. "Jojo, jako vole" šeptám.
Martina Poláková
Když padá hvězda
Jé mami, padá hvězda volá syn s očima upřenýma na oblohu. "Rychle si něco přej", dodá. Zvednu hlavu a oproti obvyklému přání zdraví sobě i celé mé rodině a spousty peněz pro zpestření života, to nevidím již tak jednoznačně.
Martina Poláková
Mařena
Sedíme v klubu. Potáhnu do sebe čerstvě ubalenou cigaretu. "Musíš to v sobě chvíli podržet" radí mi můj nový známý. Chci to vyzkoušet. Prý to je paráda. Já za sebe poprvé.
Martina Poláková
Bylo to přiměřené?
Strčili ho do kufru auta. Pořád myslel, že se to vysvětlí. Měl u sebe zbraň. Nechtěl střílet. Klepal se v té pojízdné rakvi a snažil se přemýšlet. Co bude? Kam ho vezou? Kdo si je najal? Chtějí ho oddělat? Jasně, nebyl čistý jako lilie, ale netušil, že to dojde až tak daleko.
Martina Poláková
Jak já bych chtěla být tolerantní
Leje ze mě pot. Ležím u bazénu nedaleko Hurgády. Je snad padesát stupňů. Funím. Zvednu hlavu, odhodlaná odplazit se do bazénu. Přichází mladý pár.
Martina Poláková
Smrt je samá otázka...
"Mami, kdy umřeš?" Položil mi pětiletý potomek tuto otázku s takovou samozřejmostí, jakoby se ptal, co bude k večeři.
Martina Poláková
Bolí to až k smrti
Zase si beru prášek. Jím je už roky. Jen zvyšuji počet. Už ani nevím, kdy to začalo. Sázela jsem jen na vředy. Bolí to, bolí, čím dál více. Kolik jich musím ještě sníst. Zaberte už! Prosím.
Martina Poláková
Co si to kuře asi myslelo
Bylo to někdy v květnu. V místní vinárně u hřbitova jsme se opět setkaly na "rodinném babinci" a slavily, že jsme se ho po roce dožily. Po úvodních oficialitách a několika skleničkách vína, sestřenka zorganizovala "garden party", větou oznamovací směrem ke mě: "Udělejte grilovačku." "Staříci budou rádi."
